---

PREMIÉRA

ZLATOVLÁSKA 28. září 2024 Městské divadlo Znojmo

Muzikálová pohádka Zlatovláska

Pohádka podle předlohy příběhu Karla Jaromíra Erbena, hudby Angela Michajlova a textů Eduarda Krečmara.
Scénář: Radovan Snítil a Ondřej Janoušek
Režie: Radovan Snítil
Choreografie: Radovan Snítil
Kostýmy: Romana Sittová
Výprava: Jana Fanta

Pohádka je plná písniček, např. Pluj planá růže, Jiříku, co v očích máš?, Jsi mé slunce nad hlavou, Já ti prstýnek dám. Hudbu napsal Angelo Michajlov, autorem textů je Eduard Krečmar.
Kořenářka přinese ke králi hada – kdo ho sní, porozumí prý řeči zvířat. Král si nechá hada uvařit svým kuchařem Jiříkem, ale varuje ho, ať neochutnává. Jiřík přesto ochutná a i on nyní může rozumět, co si zvířátka povídají. Před králem se ale prozradí, když nalévá víno do sklenice, při tom poslouchá, když si zvířata povídají o zlatovlasé panně, a přelije. Král ho pro onu krásku pošle hledat do světa.
Jiřík se vydává na cestu; pomůže mravenečkům, vedle jejichž mraveniště hoří keř a Jiřík oheň uhasí. Pak nakrmí dvě hladová ptáčata. Do třetice zachrání rybku: dva rybáři se o ni hádají, Jiřík ji od nich koupí a hodí zpět do vody. Dostane se až do zámku, kde žije král se svými dvanácti dcerami. Král mu Zlatovlásku dá, když Jiřík splní jeho úkoly. Při plnění úkolů se Jiřík sblíží právě se Zlatovláskou a zamiluje se do ní. Nejprve musí najít ztracené perly, a to mu pomohou mravenečci. Pak musí ze dna jezera vylovit prsten; ten mu přinese rybka. Nakonec musí přinést živou a mrtvou vodu; zde najde pomoc u ptáčat. Pomocí vody hned zachrání mouchu ze spárů pavouka; a moucha mu pomůže vybrat tu pravou dívku z dvanácti králových dcer.
Jiřík Zlatovlásku odváží ke svému králi, kterému se zlatovlasá nevěsta líbí a chlubí se, že bude mít nejkrásnější ženu na světě. Jiřík je smutný a řekne králi, ať mu dá raději srazit hlavu, protože život bez Zlatovlásky pro něj nemá cenu. Král tak skutečně učiní. A Zlatovláska má na krále přání, aby jí daroval Jiříkovo mrtvé tělo. Král svolí a princezna jde večer do kaple, kde Jiřík leží, aby ho s pomocí mrtvé a živé vody oživila. Král ji tajně pozoruje a když vidí, jak se Jiřík probouzí k životu, říká si, že vypadá mladší a hezčí. Rád by tak také vypadal a lahvičky kouzelné vody na sebe vylije – avšak neomládne, ale zemře. Pohádka má šťastný konec, Jiřík se stane králem a vezme si Zlatovlásku za ženu.

Muzikálová pohádka Honza málem králem

Pohádka Honza málem králem je známá česká filmová pohádka žánru hudební komedie režiséra Bořivoje Zemana, která se stala námětem pro divadelní zpracování.
Scénář: Radovan Snítil.
Režie: Radovan Snítil
Choreografie: Natalie Venturová
Kostýmy: Romana Sittová
Výprava: Jana Fanta

Honza řečený hloupý se rád válí v teple za pecí. Matka ho posílá do světa, kde na něj může čekat princezna a půl království; Honza s nevolí jde. Přestože je považován za hlupáka, svým ostrovtipem předčí každého. Převeze trhovkyni i lakomou hospodyni, které slíbí, že uvaří lahodnou sekyrkovou polévku. Hospodář ho zaměstná, nebude mu ovšem vyplácet mzdu v dukátech, ale může sníst co se do něj vejde. Na statku se seznámí s líbeznou Maruškou, která mu padne do oka; ještě předtím ji zbavil neodbytného královského bubeníka, když mu nasadil na hlavu jeho buben. Marušce se Honza také líbí. K práci se staví poctivě a leckdy zdánlivě nemožné úkoly plní bez mrknutí oka.
V království panuje smutek, neboť princezna je němá. Král slíbil její ruku a půl království tomu, kdo ji zbaví tohoto prokletí. Ale jelikož se to nikomu nezdařilo a všichni adepti přišli o hlavu, o další zájemce je velká nouze. Bubeník s velitelem vojska spřádají trestnou výpravu na Honzu. Nejprve si ho však spletou s hospodářem, kterého překvapí ve spánku a toho nemine výprask. Honza dá výpověď u sedláka a vydá se na hrad, aby se pokusil vyléčit princeznu
Honza pak skutečně přiměje princeznu k řeči, když ji s pomocí lsti políbí. Princezna se rozčiluje, jak si může dovolit takovou drzost. Pomstí se mu tím, že před králem ze sebe nevydá ani hlásky, a král tak Honzovi neuvěří. Honza společně s bubeníkem čekají v šatlavě na stětí hlavy. Před popravou má Honza poslední přání, a tak ohne princeznu přes koleno a naplácá jí. Princezna vřeští, co jí síly stačí. Po výprasku král jásá radostí, že princezna mluví a dohodne se s Honzou že mu dá povoz a truhlu zlaťáků. Cestou domů truhlici převrhne a dukáty ztratí, ale s prázdnou nepřijíždí, ve světě nasbíral něco cennějšího, zkušenosti a našel sviji nevěstu.
Honza nečelí nadpřirozeným bytostem, ale lidské chamtivosti, hlouposti, škodolibosti a povrchnosti.

---

Muzikálová pohádka O princezně, která ráčkovala

Pohádka podle filmové předlohy režiséra Vladimíra Karlíka se známými písničkami Zdeňka Rytíře např. Královské regge, Já nemám zámek a Kde kdo to ví…
Scénář: Radovan Snítil
Režie: Libor Jeník
Choreografie: Natalie Venturová
Kostýmy: Romana Sittová
Výprava: Jan Fanta

Veselá hudební pohádka o napravené princezně aneb Královské reggae na motivy známé televizní předlohy o princezně, která si zakládala na své urozenosti je plná humoru i melodických a vtipných písniček Zdeňka Rytíře. Na první pohled se zdá, že je to obyčejné království, ale opak je pravdou! V tomhle království je něco v nepořádku. Princezna Karolínka je rozmazlená, rádce je vychytralý a zrádný, a královnu sužuje hypochondrie.To však není nejpodivnější. Všichni ráčkují, protože to princezna považuje za znak urozenosti a vznešenosti. A tak nezbývá, aby syn chůvy, zahradník Kryštof, vzal rozum do hrsti a napravil princezně hlavu.

---

Muzikálová pohádka Princezna ze mlejna

Známá a oblíbená filmová pohádka Princezna ze mlejna režiséra Zdeňka Trošky se stala předlohou pro divadelní zpracování a stále se těší velké popularitě na divadelních prknech.
Scénář a texty písní: Dana Bartůňková
Hudba: Radim Linhart
Kytara: Lubomír Brabec
Režie: Dana Bartůňková
Choreografie:
Kostýmy: Denisa Pražáková
Výprava: Jan Fanta

V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu.
Na své cestě se dostane do mlýna, kde žije se svým otcem mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se Elišce líbí, namluví mu proto, že v rybníce je zakletá princezna a on ve mlýně zůstává jako pomocník. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim síly stačí, aby mohli pomocí kouzel a intrik mládence Jindřicha ze mlýna vypudit.
Ve mlýně se objevuje třetí ženich: starý, bohatý knížepán, a protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí. Určí lhůtu: buď si do úplňku ženicha sama vybere nebo ji dostane ten, kdo si o ni první řekne. Nastává boj mezi ženichy.
Nakonec zvítězí Jindřich, který dává Elišce ten nejkrásnější dárek – srdce.

---

Komedie Jiřího Císlera Brejle, režie Dana Bartůňková

Divadelní komedie Jiřího Císlera BREJLE je hra o dvou hercích, která je plná komických vypjatých situací ze života dnešní doby. Je protkaná písněmi filmových šlágrů jako např. Titanik, Růžový Panter, Moulin Rouge apod. Hra pojednává o rozvedeném manželském páru, který po roce osamění se rozhodne už nežít sám, a proto si každý z nich podává inzerát na seznámení pod jinými jmény. Ovšem ani jeden z nich netuší, že oslovují sami sebe. Hlavní postava René se ozývá na inzerát své bývalé ženě Vilmě a naopak. Oba představitelé trpí silnou oční vadou a na krátkou vzdálenost bez brýlí nevidí skoro vůbec nic. Jelikož oboum jejich oční vada připadá jako překážka při seznámení, rozhodnou se brýle na první schůzce odložit a říct o problému s viděním partnerovi později. A v této chvíli se rodí naše hodinová komedie, která je plná tance, zpěvu, akrobatických kousků a velmi vtipných gegů. Co by to bylo za komedii, kdyby se v závěru hry nepoznali a přišli na to, že jejich láska opět vzplála.

Velmi tvůrčí a nápaditá herečka a režisérka Dana Bartůňková do hry vložila vtip dnešní doby. Hlavních rolí se ujala herečka a bývalá baletka Natalie Urválková a herec Filip Müller

---

Muzikálová pohádka Lotrando a Zubejda

Pohádka podle filmové předlohy režiséra Karla Smyczka a scenáristy Zdeňka Svěráka se stala inspirací pro divadelní zpracování. V pohádce zazní písně od skladatele Jaroslava Uhlíře a textaře Zdeňka Svěráka
Scénář: Radovan Snítil
Režie: Libor Jeník
Choreografie: Natalie Venturová
Kostýmy: Ilona Špačková
Výprava: Jan Fanta

V Čechách je mnoho lesů, kde si na člověka mohou počíhat loupežníci, z nich nejstrašnější je vyvrhel Lotrando. Lotrandův syn vyrostl jak dříví v lese, a tak se otec rozhodl dát syna do klášterní školy. Z loupežnického synka se však stane mírumilovný vzdělanec. Když mladý Lotrando vidí svého otce umírat, slíbí mu na smrtelné posteli, že se ujme jeho živnosti a nikdy nebude pracovat. Tento slib se však vůbec neslučuje s jeho výchovou. Tak se stane, že ji se svou povahou nemůže vykonávat a je bez živnosti. Mezitím v sultánství Solimánském si nikdo neví rady s princeznou Zubejdou, která již dlouhou dobu stůně. Proto se vypraví delegace v čele s Halím do české kotliny. Zde naleznou hned dvojitého doktora, DrVoštěpa DrNce. Ten ale odmítne jít vykonat své služby do sultánství Solimánského bez svého nového přítele Lotranda. Teprve po příjezdu zjistí, že cizinci nepotřebují služeb drvoštěpa, ale doktora. Pokud se jim ale nepodaří vyléčit princeznu, budou oba o hlavu kratší. Lotrando si ale včas vzpomene, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Vykácí tedy les vedle princeznina okna, čímž se princezna vyléčí. Než však stihnou vyrazit na cestu zpátky, princezna Zubejda se s Lotrandem do sebe zamilují. Lotrando pak zjistí, že Zubejdina chůva La Mad / Madla je jeho matka. Tak se Zubejda vydá s Lotrandem, jeho matkou, cestovatelem Lustigem a Drncem do české kotliny, kde se z Lotranda stane mladý pan učitel.